česky česky        english english

Texty

Co chtít od muže



„Holka, Ty nevíš, co bys chtěla“, povzdechnu si do telefonu, odkud se mi do uší derou vzlyky a nářky mé přítelkyně Jitule…
„Když on byl přece tak milej, takovej sečtělej…Víš, i do kina jsme chodili, do divadla.Byl takovej jinej…Ach, Sáro, já jsem tak nešťastná“, žaluje mi zoufale.
„No jen považ: odjel si s kamarády na víkend, prý na pánskou jízdu nebo co. Beze mě !“

Kroutím nevěřícně hlavou: takový požehnaný čas, kdy chlap vypadne na chvíli z domu vyřádit se a uondat s kamarády, aby se pak v neděli večer pokorně a vděčně vrátil domů, do útulného pohodlí – každá rozumná ženská by zajásala, jen ta Jitule si stěžuje.
„Jitule“, snažím se ji upamatovat, „ vždyť to je přece výhra: máš teď čas jenom pro sebe. A nemusíš povinně louskat poezii a předstírat intelektuálku. Když teď není doma, pusť si v televizi estrádu, stejně to máš nejraději.  Otevři si víno, přečti si nějaké časopisy, považ to BLAHO !“
„Sáro, Ty ničemu nerozumíš. To, co on provedl, se přece nedělá !“
Vzdávám to. Tady je zbytečné radit. Vidím, že Jitule se rozhodla okázale trpět a hrát svou roli ušlechtilé a zklamané ženušky až do konce.

A v duchu přemítám, jak jsem na tom s partnerem já. Dceruška, sotva rok a půlletá, která začíná zrovna mluvit a nadšeně spojuje slova ve věty, to vidí jednoznačně:
Ukáže na žehličku a řekne „táta“ (rozuměj: to u nás žehlí táta).
Jája (=jídlo) je taky „táta“ (tj. u nás vaří táta).
Ale pozor: vezme do ruky polštář  - to je taky „táta“ (tj. táta rád spí).
Následuje: kladivo, šroubovák, vysavač, žebřík, sekery, sekačka…to všechno je „táta“.
Ale to už jsem vážná …co jen poradím nebohé dcerušce, až dospěje, kde má hledat druhého takového muže, jako je náš „táta“, který všechno umí a udělá…?! (a který má tak skvělou partnerku, jako jsem já…chi chi chi).