Leckterá (dívka, žena, matka, manželka, přítelkyně, sousedka,…) už pronesla hlasem, který nesnese odporu:  MUŽI  JSOU HROZNÍ (pitomci, kanci, zbabělci, lenoši, ničemové, trdla,…). To vše doprovázeno opovržlivým mávnutím ruky jak razítkem: zpečetěno, hotovo, bez debat. A ostatní družky souhlasně vydechnou jako jeden muž své vlastní zkušenosti s tímto zvláštním živočišným druhem.
 A řeknu Vám, jsou to nelítostné soudy. Až se někdy podivuji, jak vůbec mohou, ty mé emancipované přítelkyně, sdílet s takovými nelidy společnou kancelář, tramvaj, společné křeslo u zubního lékaře (raději snad lékařky!), společný příbytek ba i lože a nedejbože i společné děti…To vyžaduje od takového křehkého stvoření, jakým bezesporu ženy jsou, nemálo odříkání, překonávání odporu a vůbec… Vyrozuměla jsem ze všech těch stesků, které si jsou tak podobné, že jde  výhradně o nepraktické, nepotřebné, otravné, hladové PODIVNÉ  tvory, kteří vyžadují celoživotní péči.
Muž  je zkrátka to, čemu pereme ponožky, po kom sklápíme vytrvale prkénko na toaletě, pro koho vláčíme plzeňské pivo do 3. patra,  kvůli komu se dřeme v tělocvičně a utrácíme velké (jeho) peníze u kadeřnice a za nové hadry (aniž by si vůbec kdy něčeho všimnul) a před kým předstíráme, jak jsme dokonalé… Bože, kdo to má vydržet?
Dobrá, milé přítelkyně, dobrá… Souhlasím s jediným: MUŽI JSOU ZVLÁŠTNÍ TVOROVÉ.
A už se nadechuji k osamělé plamenné obhajobě:
Jsou jiní, ojedinělí a vzácní – proto je neničme nesmyslnými požadavky.

VĚRNOST?
Vždyť jsou zmítáni pravěkými pudy k hojnému rozmnožování! (Politovat by potřebovali…)
DOMÁCÍ  PRÁCE?
Vždyť jsou zrozeni k lovu, k výkonu, k běhu!
PÉČE  O  DĚTI?
Vždyť jsou sami dětmi – křehcí, citliví a zranitelní. Proto tak snadno prchají před sebemenší starostí a trýzní pod sukně (jiné ženy)…

Muži jsou takoví, jaké si je uděláte.
Dovolím si předložit pár rad z mých skromných soukromých zkušeností:
Rada č. 1:
Chcete-li si muže udržet – nenuťte ho utíkat za útěchou k jiným (muži zlenivěli a beztak se jim nechce tolik lovit a pobíhat a vykonávat ony směšné pohyby jako dřív – budou Vám vděčni, když to málo, co vyžadují, naleznou doma, v pohodlí…)
Rada č. 2:
Chcete-li s ním být šťastná – nedržte ho doma násilím, jinak se to v něm bude sbírat jak mlíko v koze. Jen ho pusťte za dobrodružstvím. Napase se  na jiné louce a rád se vrátí domů, k Vám, připraven sekat dobrotu. A není lepšího mužského než toho se špatným svědomím.
Rada č. 3:
Chcete-li mít šťastného muže – nenuťte ho! Ovládejte ho! Máte ty nejlepší zbraně: výmluvné oči, sladkou vůni, boky a … všechno to, co muži nemají – uplatněte to…zblbněte ho…a je Váš! Zkrátka si s ním hrejte – bude Vás to bavit a ta lenivá umorousaná psiska taky (mluvím stále o mužích).
Rada č. 4:
Soukromá, mezi námi děvčaty – dejte mu občas květinu a neříkejte, kam jdete dnes večer…