Nejenom myšlenkami, kdy se jim začínají honit hlavou divoké představy o tom, co takové otcovství bude znamenat, jak příchod dítěte zamete s jejich svobodným a pohodlným žitím, jaká to bude krása a jaká to bude hrůza…“Těhotní“ muži se mění i tvarově. Je to, drazí, od vás velkolepá oběť a projev velké sounáležitosti. Medicína má pro tento jev i pojem „kuvádní neboli solidární těhotenství“, který ve vrcholné podobě obnáší i sdílení porodních bolestí ze strany našich miláčků. Je to dojemný, nádherný pocit, že v tom nejsme, my ženy, tak úplně samy.

Ale ouha – putuji už světem docela dlouho na to, abych sentimentálně věřila a spoléhala na na ryzost, odvahu a upřímnost mužského plémě. Dámy, neviděla bych to tak jednoznačně.

Pravda, můj přítel Samuel během každého našeho těhotenství poctivě přibíral a protože dětičky přicházely s dojemnou pravidelností takřka ob rok, nestačil tak úplně splasknout.

Chtělo by se zvolat: bravo, kavalír, nenechal funět s pupkem mě samotnou, pěkně funěl taky.

A zatímco já se po každém cvalíkovi brzy oklepala a odhazovala kila jako granáty na branném cvičení, můj Samuel důstojně kráčel obtěžkán starostmi a poctivě nabytými tvary…

Zkrátka zmužněl. Své krédo formuloval pregnantně: „Zatímco Sára se pořád zmítá, já bych nejraději doma tiše línal“. Bingo! Tůdle nudle těhotenství, ale pohodlíčko činí z našich mužů zdatné a statné samce. Jindy, jsa přistižen jak si plní lícní torby sladkostmi, se vymluvil, že to je těmi starostmi s dětmi. Zatímco běhám s dětmi po kopcích a jím v poklusu anebo až v noci, náš tatínek Samuel pomalu odlepí oči od počítače (novin, polštáře, talíře atp.) a bez uzardění řekne “Sáro, Vy jste mě ztloustla“. A je to.

V kapse má ještě další vysvětlení – přibral, abych ho už nefotila a vybrala si jiné oběti. Marně, ani tak neunikl mému objektivu. Zdařile představuje na fotografiích muže domácího, který je v mých očích přitažlivější než vystylizovaný playboy z fitness centra.

Snad nikomu nekřivdím, ale muži tloustnou, protože jim šmakuje a protože jsou leniví a naše těhotenství se jim náramně hodí do krámu.

A já jsem jim za to vděčná, protože v přítomnosti útlého a tenkého mužíčka by se nám s outěžkem hůře chodilo po světe. Těch výčitek, že tajně mlsáme a vyjídáme lednici, když nás honí těhotenské chutě…v blízkosti urostlého, mlsajícího muže umdlévají výčitky jak hladové anorektičky. Když máme doma „těhotného“ muže, připadáme si vedle něj křehčí a éteričtější, i když zrovna nezatahujeme břicho. A děti to také ocení – u nás hopsají výhradně po tatínkovi, se mnou by si užily jako by skákaly po žebřinách.

Tedy – pánové, množte se a mužněte! My, dámy, vás za to budeme velebit a milovat.

psáno pro Ona DNES, 2009